Přestože je toto téma kontroverzní, i tak se mu budeme věnovat, protože je důležité a pro mnoho lidí může být zajímavé. Dnes přinášíme krátkou komparaci lovu v Jihoafrické republice a myslivosti v České republice. Pokud někdo z vás uvažuje o loveckém zážitku v JAR, jistě ho bude zajímat, co všechno by měl vědět.

Historické souvislosti
V Jihoafrické republice je lov hluboce spojen s historií a tradicemi původních obyvatel, zejména bušmenů (Sánů). Tato lovecká kultura sahá tisíce let zpět a byla součástí jejich každodenního života – lov sloužil nejen jako zdroj obživy, ale měl i duchovní rozměr a tvořil součást jejich vztahu k přírodě.

V České republice nebyla myslivost běžnou součástí života obyčejných lidí, ale spíše výsadou šlechty. V minulosti bylo právo lovu vyhrazeno aristokracii, která si tím nejen zajišťovala maso, ale také demonstrovala svůj společenský status. Teprve s rozvojem legislativy se myslivost postupně otevřela širší veřejnosti a stala se regulovanou činností.
Česká myslivost byla svého času považována za jednu z velmi důležitých činností a hajný byl váženým povoláním. Jako snad jediný stát na světě si dodnes udržujeme unikátní myslivecký slovník. Dnes je však myslivost bohužel na jiné úrovni.

Pravidla a regulace
V ČR je lov přísně regulován. Myslivci musí absolvovat myslivecké zkoušky, získat lovecký lístek a zbrojní průkaz, a zároveň dodržovat etické a ekologické normy. Důraz je kladen na kvalifikaci, odpovědnost a péči o zvěř i krajinu.
V JAR je situace odlišná. Každý lovec musí být doprovázen profesionálním průvodcem (tzv. „professional hunter“), který dohlíží na bezpečnost a správný průběh lovu. Lov zde neproběhne bez účasti profilovce, který vás VŽDY doprovází a on určí, který kus zvěře můžete lovit. Oproti ČR zde není nutné mít lovecký lístek, zbrojní průkaz ani hlubší znalosti o zvěři. Lov je často turistickou aktivitou, zatímco pro místní obyvatele představuje tradiční způsob obživy. V JAR je zcela běžné, že děti začínají lovit již už od útlého věku, 4–5 let.
Na druhou stranu, pokud se například farmáři na jeho pozemek dostane hroch či krokodýl, nemůže ho jednoduše ulovit. Musí nejprve požádat místní úřady pro ochranu přírody o povolení k odstřelu tzv. „dangerous animal“ (nebezpečné zvíře). Povolení se uděluje v případech, kdy zvíře představuje hrozbu – například ničí úrodu nebo ohrožuje obyvatele farmy.
Ochrana přírody a regulace populací
Ačkoliv jsou pravidla v obou zemích odlišná, lov v ČR i v JAR plní důležitou roli při regulaci populací zvěře a ochraně přírody.
Každá země k lovu přistupuje jinak, ať už z historických, kulturních nebo legislativních důvodů. V obou zemích je však lov spojený s ochranou přírody a regulací populací zvěře.